Co dělá Studentská komora Rady vysokých škol?

Každá vysoká škola může do komory vyslat dva studenty: delegáta a jeho náhradníka, a tak má zastoupení v ní i VŠB – Technická univerzita Ostrava. O fungování Studentské komory Rady vysokých škol jsme mluvili s Michalem Kořínkem a Janou Večeřovou, kterým skončil mandát v prosinci loňského roku.

Spousta studentů možná neví, že existuje Studentská komora Rady vysokých škol. Takže, co je to?

Michal: Jak už název napovídá, jedná se o obdobu univerzitních, případně fakultních senátů a studentských komor. Rozdíl je v rámci působnosti, kdy Studentská komora Rady vysokých škol zastupuje studentky a studentky na národní a mezinárodní úrovni. Samotná komora je součástí Rady vysokých škol, která s Českou konferencí rektorů oficiálně reprezentuje vysoké školy v naší zemi.

Kolik má Studentská komora Rady vysokých škol členů? Kdo jsou její členové a jak se do komory dostali?

Jana: Každá univerzita v ČR, ať už veřejná, státní, anebo soukromá, může vyslat celkem dva studenty. Jedná se o delegáta a jeho náhradníka. V současné době do komory delegovalo své studentky a studenty 33 vysokých škol. Některé školy ovšem delegovaly jen jednoho svého zástupce. Celkový počet členů je nyní 62.

Michal: Už od začátku funkčního období, tedy od 1. ledna 2021, jsem byl za naši univerzitu delegátem já. Od listopadu 2022 mi dělá náhradnici Jana, která ve funkci nahradila Davida Nováka, jenž ukončil studium. Do Studentské komory Rady vysokých škol jsme se dostali na výzvu univerzitního akademického senátu.

Co tedy Studentská komora Rady vysokých škol řeší?

Michal: Primární agendou je řešení vysokoškolské problematiky s nejvýše postavenými orgány v oblasti školství. Není výjimkou, že se schůze stálého zasedání účastní také vrchní ředitelé MŠMT, jako jsou profesoři Radka Wildová nebo Jaroslav Miller. Užší předsednictvo se pak schází přímo s ministrem školství, ministryní pro vědu, výzkum a inovace, případně s ministrem práce a sociálních věcí.

Jak se SK RVŠ liší od SK akademických senátů? Řešíte obdobné věci?

Michal: Řeší se dost odlišné agendy. SK RVŠ se od univerzitních/fakultních Studentských komor liší zejména v oblasti své působnosti. Zatím co na fakultní/univerzitní úrovní má hlavní roli coby poradní orgán děkanovi/rektorovi, tak na té republikové úrovni má za úkol poukazovat na problémy, které nějakým způsobem zatěžují univerzity v celé republice. Příkladem toho je zefektivnění sociálního stipendia, které se nepodařilo nakonec prosadit ze strany MŠMT.

Jana: Také SK RVŠ obsahuje větší zastoupení všech oborů, co u nás lze studovat, proto je velmi cenné a také důležité předávání zkušeností a dobré praxe. Také se ve velké míře řeší ubytování (kvalita, cena, dotace). Toto je ale téma, kterého se v akademickém senátu univerzity ani nedotkneme, jelikož jsou USSS samostatný celek.

Co všechno jako SK RVŠ můžete změnit?

Jana: Samozřejmě záleží, jak aktivní komora se sejde, a jak aktivní členové jí vedou. Změnit se tak toho může hodně, co se týče terciálního vzdělávání. Nám se podařilo prosazení refinancování doktorského stipendia, které by s novelou být výrazněji vyšší. Michal: Také se nám podařilo prosadit, aby součástí nových akreditací pro doktorské studijní programy byl standart školitele. Takže, když bych se měl vrátit na začátek otázky, tak třeba zákon. Mnoho věcí, co jsou v novele, tak je z dílny právě SK RVŠ, protože i pohled studentů na studium je důležitý. SK RVŠ ale může také nepřímo měnit některé věci na univerzitě. Již jsem zmínil příklady dobré praxe. Ve spolupráci, resp. po vzoru jiných univerzit se nám na té naší podařilo protlačit veřejné hodnocení výuky, což je podle mě, když si může student volit sám rozvrh, více než vhodné.

S kým Studentská komora Rady vysokých škol spolupracuje?

Jana: Mezi nejvýznamnější partnery patří Česká asociace doktorandek a doktorandů, se kterou bylo v současném funkčním období vyhlášeno memorandum o spolupráci. Další organizací j pak Evropská studentská unie. Kromě těchto jsme součástí Rady vysokých škol a dále spolupracujeme s Národním akreditačním úřadem, Českou konferencí rektorů a zmíněným MŠMT, které zaštiťuje akce pořádané pod hlavičkou SK RVŠ. A samozřejmě s univerzitami prostřednictvím jejich delegátek a delegátů.

Co se vám během vašeho mandátu povedlo?

Michal: Studentská komora Rady vysokých škol přispěla k novému znění Zákona o Vysokých školách, které by se mělo schvalovat na vládě. Jednou z výrazných změn je bezesporu navýšení minimálního doktorského stipendia na 1.2násobek minimální mzdy. Další změnou je například upuštění od státní doktorské zkoušky. Novela se samozřejmě nezabývá jen doktorským studiem, ale podařilo se nám zbavit i několika, pro studenstvo velice nežádoucích změn, jako je omezení zapojení studentek a studentů do hodnotících komisí Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy.

Jana: Před pár měsíci byl komorou vydán standart školitele/školitelky pro studentky a studenty v doktorských studijních programech, který s již zmíněnou novelou Zákonu o Vysokých školách bude povinný pro každou univerzitu. Jednou za dva roky se také v rámci komory udílí Cena Jana Opletala, kdy jsou oceněné studentky, studenti a osobnosti za výjimečný přínos akademické obci, hájení akademických práv a svobod, posílení studentských práv a svobod či za významné přispění v boji proti bezpráví.

Michal: Pode mě je ale velmi důležitou součástí zejména předávání zkušeností a dobré praxe mezi univerzitami, což je jeden ze základních kamenů, který vedl před 30 lety k vytvoření komory. V případě VŠB-TUO je pěkným příkladem dobré praxe například progres u zveřejňování hodnocení výuky.

Jak často se Studentská komora rady vysokých škol schází a co nejčastěji řeší?

Michal: Schůze stálého zasedání probíhají zpravidla jednou měsíčně kromě období letních prázdnin. Většina těchto jednání má jednodenní charakter a scházíme s e na jedné z pražských univerzit, anebo na půdě VUT v Brně. Zbylá zasedání jsou výjezdní a trvají od pátku do neděle, přičemž jsou preferovány univerzity mimo Prahu a Brno. Je to výborná příležitost, jak propagovat univerzitu za hranice města. Během našeho působení jsme navštívili UPOL, UPCE anebo také daleký UJEP. Bylo to asi po osmi letech, kdy jsme právě my hostili výjezdní zasedání komory.

Jana: Studentská komora Rady vysokých škol v rámci svého působení pořádá také školení pro nové senátory a senátorky, každoročně také organizuje konferenci akademických senátorek a senátorů, kde se diskutuje problematika terciálního vzdělávání i se zástupci studentských komor univerzitních a fakultních senátů, jež nejsou přímo v komoře. Rok 2023 byl ovšem pro naši delegaci výjimečný, podařilo se nám totiž získat status pořadatele konference, která se konala ve své desetileté historii vůbec poprvé v Ostravě na VŠB-TUO.

Michal: Nejvíce se samozřejmě řešila novela Zákona o Vysokých školách.  V poslední době se otevřela otázka neefektivní podpory studentek a studentů v rámci ubytovacího stipendia, které se nezvýšilo od jeho zavedení. Stejně tak jsme řešili otázku mateřské pro studentky anebo mentální zdraví studentek a studentů.

Může být součástí Studentské komory Rady vysokých škol každý student, který se projeví zájem?

Michal: Ano, členem komory může být jakýkoliv student dané univerzity, kterého zvolí její senát. Členství v tomto orgánu není podmíněno členstvím v senátu, ať už univerzitním, anebo fakultním. Stačí včas zareagovat na výzvu a následně přesvědčit senát, že právě on je vhodnou volbou pro reprezentaci naší univerzity na té nejvyšší úrovni.

Jana: Ale je nutné podotknout, že práce v tomto orgánu je časově docela náročná a delegáti tak musí obětovat svůj volný čas ve prospěch reprezentace univerzity.

Studenti mají stejně dlouhý mandát, jako u akademických senátů na univerzitě, tedy tříletý. Michal a Jana skončili na konci loňského roku, od nového roku funguje nové zasedání Studentské komory Rady vysokých škol, kde máme Jana Hlisnikovského a Pavla Čelovského. I s nimi připravujeme rozhovor. 

Ing. Michal Kořínek

PhD studium, 5. ročník

VŠB-TUO jsem si vybral kvůli technickému zaměření, jelikož mám střední průmyslovou školu v Prostějově. A proč Ostravu? Vždy se mi toto město líbilo, a tak nějak mě to sem táhlo. Proto jsem rád, že jsem mohl nejen VŠB-TUO, ale i Ostravu reprezentovat uplynulé 3 roky na celostátní úrovni. 
 

Ing. arch. Jana Večeřová

PhD studium, 3. ročník

Vystudovala jsem obor Architektura a stavitelství na Fakultě stavební.  Při volbě, na kterou školu chci jít studovat architekturu, hrálo hlavní roli několik faktorů. Zejména však se mi líbila kombinace architektury a stavitelství, kterou nabízela naše fakulta. Podle mě si každý architekt musí projít tou stavební částí, aby mohl kvalitně navrhovat.  V SK RVŠ působím od konce minulého roku. Za tu dobu, dle mého názoru, udělala komora spoustu výrazných změn ke zlepšení podmínek pro studium. Doufám, že naši nástupci budou minimálně stejně tak odhodlaní.