„To nejlepší, co můžete vědci dát, je svoboda,“ říká oceněný dr. Akash Nag
Akashi, pocházíte z Indie. Povězte mi něco o Vašem studiu v Indii a o Vaší cestě do České republiky.
To je docela zajímavý příběh. Ve svém domovském městě Dhanbád jsem studoval navazující magisterské studium a v Indii je běžné, že první rok studia probíhá formou klasické výuky, zatímco druhý rok se kompletně věnujete nějakému projektu. A právě před nástupem do druhého ročníku mi můj vedoucí práce navrhl možnost podílet se na společném projektu právě v Ostravě. Poprvé jsem přijel do Ostravy v roce 2016 na tříměsíční stáž a tím se mi kompletně změnil život. A vlastně jsem se do Indie už nikdy nevrátil. Pod vedením prof. Sergeje Hlocha jsem dokončil své magisterské a pak i doktorské studium, kdy mi tituly sice udělil Indian Institute of Technology, ale veškerý výzkum jsem prováděl buď zde, nebo ve slovenském Prešově.
Co je Vaší výzkumnou doménou, respektive čím se odborně zabýváte?
Mým hlavním vědeckým zájmem je obrábění vodním paprskem, který používáme na úpravu různých povrchů. Některé povrchy vyžadují speciální úpravu, např. implantáty v biomedicíně. A k tomu my využíváme právě vodní paprsek. V laboratoři je možné provádět cokoli, ale musí to mít užitek i mimo ni, třeba v průmyslu nebo lékařství. O to se my snažíme.
Minulý rok byl pro Vás velmi úspěšný. Byl jste oceněn rektorem jako nejlepší publikující vědec v kategorii do 35 let.
Ano, je to tak. Tou nominací jsem byl zprvu šokován a překvapen, protože spousta mých kolegů pracuje fantasticky s veškerou podporou, které se nám dostává od vedení naší katedry a fakulty. To je podle mě nejdůležitější. Když Vám někdo dává prostor svobodně myslet a máte volné ruce k práci a výzkumu a já za to touto cestou děkuji. Pak je oceněn celý tým. Tato cena totiž nepatří pouze mě, ale celému výzkumnému týmu a potažmo katedře. Ve výsledku to neznamená, že jste nejlepší, ale že jste motivováni pracovat ještě lépe.
Co pro Vás ocenění znamená?
Pracovat tvrději. (smích)
Máte možnost srovnat indický a český vzdělávací systém. Jaké jsou podle Vás největší rozdíly?
Rozdíly jsou značné a vychází zejména z demografických předpokladů. Zde díky méně početným skupinám studentů, můžu ke každému studentovi přistupovat individuálně. To v Indii není reálné, tam se počet studentů na hodinách pohybuje od 60 nahoru. Další rozdíl vidím v podílu praktické výuky. V Česku připravujeme studenty pro praxi po teoretické a velkou částí také po praktické stránce. V Indii jsme silně vybaveni zejména teoretickými znalostmi, což je ale samozřejmě taky potřebné. Jednou z dalších odlišností je, že v Indii jsme příliš zaměřeni na testování studentů. Úspěšně složená zkouška je důkaz, že jste dobrý student. Tady studenty hodnotíme průběžně na základě různých projektů a podobně, takže ten hodnotící obraz si vytvoříme za poměrně dlouhé časové období.
Je něco, co byste rád z Indie přenesl sem?
Co bych považoval za přínos, kdyby se z Indie přesunulo mezi české studenty, je určitá míra soutěživosti. My jsme od dětství nastaveni na to, že nic není zadarmo a musíme být soutěživí, pokud chceme něčeho dosáhnout.
Nezbývá mi než se Vás na závěr zeptat, jaké jsou Vaše plány do budoucna?
Určitě bych zde rád zůstal a těším na další drobné i větší postupy na profesním akademickém žebříčku. Doktorské studium jsem ukončil teprve v prosinci 2022, takže na další akademické tituly mám relativně čas, ale v blízké budoucnosti bych je rád před svým jménem viděl. A pak jsou tu různé mezinárodní projekty, kterým bych se chtěl věnovat a případně je vést.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů.
Text a foto: Mgr. Kateřina Búranová, PR koordinátorka Fakulty strojní