Výuka základních a průpravných předmětů bakalářského, navazujícího magisterského a doktorského studia v oblasti technologií svařování, pájení a termického dělení.
Absolventi studijního programu „Strojírenská technologie“ zaměření na svařování mají znalosti z oblasti technologických postupů výroby a tepelného zpracování materiálů, povrchových úprav, konstrukce nástrojů, počítačové podpory technologických procesů a jejich organizaci a řízení. Absolventi umí analyzovat technologické procesy, navrhovat vstupní parametry procesů, s využitím softwarů procesy prakticky řešit a interpretovat získané výsledky pro potřeby praxe. Absolvent v oblasti svařování disponuje 
širokou znalostí klasických a nových nekonvenčních technologií svařování, teoretickým základem materiálových vlastností svarových, pájených spojů, jejich životnost a bezpečnost provozu zařízení. Uplatnění najdou u zaměstnavatelů, kteří se zabývají vývojem, výrobou, distribucí a servisem strojírenských výrobků, a to jako technolog, konstruktér, specialista posuzující úroveň technických projektů apod. Znalostní kompetence absolventů lze využít ve strojírenských podnicích, v automotivu, a mnoha dalších, na pozicích inženýrů svařování, vedoucích výroby, pracovníků v oblastech jakosti a systémů řízení managementu jakosti ISO 9001.
Katedra mechanické technologie je školicím pracovištěm ATB České svářečské společnosti CWS-ANB pro školení Mezinárodních svářečských inženýrů – IWE.
Odborná činnost katedry v oblasti svařování je zaměřena na výzkum a vývoj nových metod svařování a dělení materiálů s cílem zvýšení užitných vlastností a životnosti svařenců, studium vlastnosti svarových spojů, zejména v tepelně ovlivněné oblasti, tepelná únava svarových spojů. V oblasti energetiky a chemického průmyslu svařování obtížně svařitelných ocelí, jako např. T23, T24, P91, P92, E911 a dalších. V oblasti strojírenského a automobilového průmyslu vývoj svařování tenkých plechů, sendvičových struktur nebo tzv. „tailored blanks“. Svařování slitin lehkých kovů, především slitin hliníku a hořčíku. Odborná činnost je rovněž zaměřena na svařitelnost ocelí, 
posuzování životnosti svarových spojů, prodlužování životnosti extrémně namáhaných součástí navařováním, heterogenní svarové spoje, vliv zrn karbidu wolframu na vlastnosti návarů, nánosové pájení s využitím částic karbidu wolframu, vývoj aditivních výrobních technologií WAAM (Wire Arc Additive Manufacturing), laserové svařování a navařování, numerické simulace technologických procesů, analýzy zbytkových napětí. Pro pedagogickou a výzkumnou činnost jsou využívány jak laboratoře katedry, tak i dalších pracovišť.
V oblasti svařování je v průmyslu pokračujícím trendem robotizace svařování, a to i v oblasti malosériové a kusové výroby, což je umožněno pokročilým programováním svařovacích robotů a využíváním senzorů. Trendem je rovněž využívání automatizovaného svařování u vysoce produktivních technologií, jako je automat pod tavidlem nebo MAG, využívání moderních pulzních zdrojů a nových typů přídavných materiálů – plněných elektrod pro metodu MIG/MAG. Trendem je rozšiřování využití aditivních technologií (především technologie WAAM) a svařování výrobků vytvořených 3D tiskem kovů, např. metodou SLM (Selective Laser Melting).