Matematika a deskriptivní geometrie, později také výpočetní technika, algoritmizace a numerické metody jsou na Vysoké škole báňské tradičními předměty, které vyučovala a vyučuje Katedra matematiky a deskriptivní geometrie.

Vlastní vznik katedry spadá již do 19. století. Podmínkou pro přijetí na Báňské učiliště v Příbrami, které bylo zřízeno v roce 1849 jako dvouleté, bylo absolvování teoretické přípravy na některém polytechnickém ústavu, ukončené zkouškami z jednotlivých předmětů, mezi nimiž byla rovněž matematika a deskriptivní a praktická geometrie (geodézie). Již od vzniku učiliště však bylo vyvíjeno úsilí, aby absolventi středních škol, reálek a gymnázií mohli přímo pokračovat ve studiu na této škole. Cíle bylo dosaženo až v roce 1899, kdy došlo k definitivnímu otevření všeobecného oddělení, které bylo provizorně zřízeno již od roku 1895. Do roku 1899 spadá také vznik nynější katedry matematiky a deskriptivní geometrie, protože zároveň s definitivním otevřením všeobecného oddělení byli jmenováni tři mimořádní profesoři, kteří již čtyři roky přednášeli své předměty jako suplenti. Ve školním roce 1903/04 došlo k pronikavé reorganizaci báňské výuky. V jejím rámci byla škola oficiálně povýšena na Vysokou školu báňskou a došlo také ke změnám v uspořádání kateder. Deskriptivní geometrie byla spojena se stavitelstvím, matematika a fyzika tvořily dále společnou katedru. V roce 1919 byla katedra deskriptivní geometrie a stavitelství zrušena, vznikla nová katedra matematiky a deskriptivní geometrie a samostatná katedra fyziky. V této podobě působila katedra matematiky a deskriptivní geometrie do roku 1939, kdy byly v Čechách a na Moravě násilně uzavřeny vysoké školy. V roce 1945 byla v Příbrami obnovena činnost Vysoké školy báňské a tedy i katedry matematiky a deskriptivní geometrie. Na podzim roku 1945, kdy Vysoká škola báňská byla přeložena z Příbrami do Ostravy, zahájila zde svou činnost také katedra matematiky a deskriptivní geometrie.

V letech 1945 – 1951 byl vedoucím katedry prof. Dr. Techn Milan Mikan. Od roku 1951 se v podstatě ve vedení střídali doc. RNDr. Alfons Hyška s prof. RNDr. Václavem Štěpánským, DrSc.. Od roku 1959 byl až do počátku roku 1990 vedoucím katedry prof. RNDr. Oldřich Hajkr, DrSc., později také rektor VŠB. Po sametové revoluci se vedoucím stal doc. RNDr. Pavel Burda, CSc., který v této funkci setrval až do roku 2012. V současné době je vedoucím katedry prof. RNDr. Radek Kučera, Ph.D.

Ve svých počátcích byla katedra v Ostravě umístěna v budově bývalého učitelského ústavu na Slezské Ostravě. Z budovy bývalého učitelského ústavu se nejprve přestěhovala do nové budovy postavené nedaleko budovy staré. Když byly postaveny budovy B a A kolejí v Porubě, přestěhovala se katedra ze Slezské Ostravy do budovy B těchto kolejí. K této změně došlo proto, aby studenti nižších ročníků, ubytovaní na kolejích, nemuseli dojíždět na všechnu výuku do Ostravy, čímž by příliš zatěžovali městskou dopravu. Přednášky z předmětů vyučovaných katedrou probíhaly v sále nad starou menzou, cvičení probíhala ve vyhrazených místnostech kolejí. Poslední stěhování katedry do současných prostor proběhlo po dokončení stavby hlavní budovy školy v roce 1972.

V roce 1952, kdy na katedru nastoupil jako asistent pozdější prof. Ing. Mgr. Josef Láníček, CSc., dlouholetý zástupce vedoucího katedry a proděkan strojní fakulty, měla katedra pět učitelů. Vedoucím byl doc. RNDr. Václav Štěpánský, členy katedry doc. RNDr. Alfons Hyška a asistenti Bohumila Václavková – Fischerová, Jindřich Mikeska, pozdější prof. Ing. DrSc., zakladatel systémového inženýrství na VŠB a první děkan samostatné Ekonomické fakulty VŠB a Ivo Černý, tehdy student Hornické fakulty, pozdější prof. Ing. CSc. na katedře důlního měřictví HGF. Prof. Štěpánský byl jediným členem katedry, který pracoval na Vysoké škole báňské v Příbrami. Často na toto příbramské období vzpomínal. Vzpomínal na poměry na katedře, zvláště na profesora Ing. Dr. Františka Čuříka, který jako první vedl samostatnou stolici matematiky a deskriptivní geometrie a v letech 1924 – 1929 vykonával také funkci rektora. Občané města považovali VŠB za svou, zajímali se o dění ve škole a byli na ni hrdí. Vyprávěl, že i o zadávání rysů z deskriptivní geometrie se po celém městě se zájmem povídalo. Náročnost studia matematiky a deskriptivní geometrie jak v Příbrami, tak v Ostravě, byla pro studenty značná.

V padesátých a šedesátých letech minulého století se počet pracovníků katedry postupně zvyšoval. V roce 1970 bylo na katedře 23 učitelů, z toho 2 profesoři a 1 odborný asistent s vědeckou hodností. Po roce 1970 někteří učitelé museli z politických důvodů z katedry odejít. S rozšířením VŠB vznikla tehdy potřeba přijetí nových učitelů. Tak například v roce 1977 bylo na katedře již 48 učitelů, z toho 1 profesor, 2 docenti a 2 odborní asistenti s vědeckou hodností. V roce 1989 působilo na katedře 54 učitelů, z toho 2 profesoři, 4 docenti a 5 odborných asistentů s vědeckou hodností.